Kolik fotek mám správně fotit?

„Jak mám vědět, kolik fotek mám nafotit, abych necvakal jednu za druhou, ale zároveň měl jistotu, že budu mít perfektní záběry?“ slýchávám na workshopech poměrně často.

Méně je více? Více je méně?
To záleží…

V DIGITÁLNÍM VĚKU NEŘEŠÍME

Pamatujete si doby, kdy jste si sakra rozmysleli, jestli fotku uděláte, nebo ne, protože jste měli omezený počet okýnek analogového filmu? Nechtěli jste, aby vás vzpomínky na dovolenou ve vyvolaných fotkách stály víc než celá dovolená (příznivci analogů, Polaroidů, Instaxů ví i dnes, o čem mluvím, že? ;)) a taky jste nestáli o album plné stejných fotek. To přece nikoho ani nebaví prohlížet…

Jenže s příchodem digitálních technologií a těch kouzelných krabiček, co umí dělat hezké obrázky a máme je všichni v kapse, většina překážek pro sázení jedné fotky za druhou zmizela:

• Stále nás sice limituje velikost datového úložiště, ale vejde se na něj mnohonásobně víc, než jen 36 snímků (když už místo v paměti dojde, zazálohujeme, nebo pořídíme novou paměťovou kartu).
• Jakákoli zkažená fotka se dá bezbolestně smazat a nestojí nás to prakticky nic kromě času a úsilí na dvě kliknutí.
• Že se fotka nepovedla, vidíme hned, a tak můžeme okamžitě pořídit novou, lepší.
• Foťák s sebou máme pořád (a neznamená to nutně mít s sebou fotobatoh s dalším vybavením).
• Prohlížení a sdílení fotek se tak zjednodušilo a zrychlilo, že nás okolnosti samy vybízí, abychom vlastně fotili víc.

A tak produkujeme víc fotek.

Na jednu stranu je to skvělé – víc lidí může dělat úžasné fotky, kterými se víc lidí může kochat.
Na druhou stranu často sami bojujeme s tím, že máme pro své potřeby fotek moc.
Mnohé jsou stejné, ty vybrané za pár hodin zapadnou v novém informačním toku sociálních sítí, ke starým fotkám se digitálně moc nevracíme a na těch pár vytištěných kousků – opravdu jich potřebujeme vyfotit tisíce?

Zdá se mi, že všechny tyto nově otevřené možnosti nás uvrhly do pomyslné pasti.

Že pro nás jednotlivá fotka už nemá takový význam;
že tolik nepřemýšlíme, než stiskneme spoušť;
že nemáme takovou motivaci vědomě se učit focení a být v něm lepší.
Protože všechna ta nicotná data v jedničkách a nulách to přece unesou…

Ale jak se v tom neztratit, z focení mít radost a ještě se neustále zlepšovat?

POJĎME FOTIT VÍCE A MÉNĚ ZÁROVEŇ

ČÍM VÍC TRÉNUJETE, TÍM LÉPE

Předpokládám, že chcete, aby vaše fotky byly čím dál tím lepší. V tom případě je normální, že začnete fotit víc a víc. Abyste získali praxi a vytrénovali své oko fotografa.

Nejefektivnější je zaměřit se na jednu věc, jedno místo, jednu scénu, která vás zaujme. A v ní buďte tak dlouho, dokud nebudete mít pocit, že jinak a lépe už to vyfotit nemůžete. Musíte ale nad focením přemýšlet. Nemá smysl jen tak od boku plnit paměťovou kartu bez rozmyslu jenom proto, že víc fotek vás přivede k těm lepším…

Ani když budete sázet jednotlivé fotky jedné věci za druhou, za pochodu jako turista ve spěchu, nikdy nemáte šanci zlepšovat svou vlastní tvorbu.

Je fotit víc a fotit víc – držte se té efektivnější varianty, pokud hledáte zkratku 😉

Foťte, co vás napadne. Neomezujte se, prozkoumávejte možnosti, zkoušejte a testujte, jak jen můžete. Hlavně se ke svým fotkám vracejte a hledejte v nich, co jste mohli udělat lépe. Až se z nich poučíte, nezapomeňte si je pořádně zorganizovat, ať se v nich neutopíte (ať už smazáním, zálohováním nebo zasložkováním vybraných i nepovedených kousků).

Na vlastní kůži začnete pociťovat, že s narůstajícím počtem „nacvakaných“ tréninkových fotek, spotřebujete těch nepovedených na jednu povedenou méně. Postupně začnete redukovat počet fotek, ze kterých budete vybírat tu nejlepší. Přirozeně. Místo 20 pokusů si budete vybírat mezi dvěma fotkami 😉

Sem se chcete dostat – abyste nemuseli vystřílet celý zásobník pro jeden zásah do středu. A to bez tréninku konzistentně dosažitelné není…

Až si začnete redukovat počet vycvakaných fotek na tu jednu, se kterou budete spokojeni, otevře vám to dveře dál. K dalším scénám a momentům, které ještě nemáte ovláduté a můžete soustředěně trénovat. A tak to jde vlastně pořád dokola, všichni se máme neustále co učit… 🙂

PO CESTĚ K MISTROVSTVÍ SE STANE TO, ŽE BUDETE MÍT MÉNĚ FOTOODPADU A VÍCE POVEDENÝCH RŮZNORODÝCH FOTEK, KTERÉ VÁM BUDOU DĚLAT RADOST A BAVIT I OSTATNÍ 🙂

Jestli na té cestě nechcete být sami a hledáte konstruktivní zpětnou vazbu od těch, které také baví focení mobilem, přidejte se do facebookové skupiny Mistři Smartografie, kde nekonstruktivní trolly a hatery nerespektujeme, protože chceme mít z focení radost 🙂