DrZivagoo

[rozhovor] Nejen fotky z Prahy nám servíruje dr.zivagoo

Každý den lovíme ve vodách Instagramu a objevujeme české nadšence do mobilní fotografie. Mezi ně patří i Pavel, který své fotky převážně z mobilu pravidelně zveřejňuje na profilu @dr.zivagoo. Zaujal nás svým úžasným citem pro světlo nejen v prostředí Prahy, a proto jsme ho vyzpovídali i pro vás 😉

S kým máme tu čest za přezdívkou dr.zivagoo?

drzivagoo

Virtuálně Dr. Živago, dlouholetá přezdívka, jejíž kouzlo po letech možná mírně vybledlo, ale stále je to odkaz k milované postavě známého románu. Reálně jsem Pavel, kluk, amatér téměř ve všem, ale s citem a obdivem pro krásu, která se ovšem nelíbí všem, protože krása dokáže být frustrující 🙂

Co dle Tvých slov znamená, že krása je frustrující?

Je to myšleno hodně nadneseně. Narážím na tzv. “ideál krásy”. Fyzická krása, která je většinově přijímána, ale dotyčný se s ní neztotožňuje, to může být “frustrující”. Nicméně vnímání toho, co považuji já za krásu, neznamená, že to tak bude vnímat i někdo jiný.

To co je pro mne krásné, něco z čehož mám radost a potěšení, může u někoho jiného vyvolávat spíš nezájem nebo dokonce odpor. Fotografie je v tomto ohledu skvělým pomocníkem, jak to, co vidím jako krásné, zachytím “napořád”. Nehmotnou krásu bohužel vyfotit nelze, k tomu naopak dobře slouží slova. Každopádně úplně srozumitelně na tuto otázku odpovědět nedokážu, to přiznávám… 🙂

Jak jsi k focení mobilem jako prostředku zachycení toho, co je pro Tebe krásné, přišel?

Jak často říkám a taky je to pravda, nepovažuji se za žádného fotografa. Odpověď na otázku, proč jsem začal fotit, je jednoduchá. Chtěl jsem si dané místo vyfotit tak, jak bych ho chtěl vidět, což je právě kouzlo fotografie, že úhlem pohledu můžete vyfotit věci tak, jak ve skutečnosti nevypadají.

Na mobil fotím převážně z jednoho líného důvodu. Je to snazší a taky jednoduší, chodit celý den s foťákem na krku je občas docela opruz, za což je pak zaplacená daň ve formě kvality fotek. Kvalita fotek z mobilu výrazně nedosahuje úrovně těch z foťáku, ale jak už jsem se zmiňoval; tím, že se nepovažuji za profesionála, tak je ta daň – dá se říct – malá. Samozřejmě že na foťák fotím taky, ale tam je pak náročnější úprava a já své fotky upravuji rád v mobilu, kde je to právě snazší.

A Instagram, ta opovrhovaná i obdivovaná aplikace. Možná se mýlím, ale troufnu si říct, že momentálně je to nejlepší a nejjednodušší způsob jak své fotky rozšířit po světě.

Co fotíš nejraději a proč?

Město. Mám rád všemožné vyhlídky na něj. Dokážu chodit na jedno místo opakovaně a pokaždé to vypadá jinak, neokouká se to. A pak jsou tady ulice. Ulice fotím ze všeho nejčastěji, nevím proč, ale je to taková moje osobní posedlost. Mám jednu a tu samou ulici vyfocenou nesčetněkrát a nevadí mi si ji vyfotit zase znovu… A pokud se to povede i bez lidí, jsem o to radši. V neposlední řadě to jsou pouliční lampy, nedokážu vysvětlit proč, ale ty fotím hodně rád a to všude.

drzivagoo2

Je něco, co Tě naopak vůbec neláká fotit?

Příroda. Nikdy jsem ji neuměl fotit, nikdy se mi ji nepodařilo fotit alespoň stejně tak dobře, jak v reálu vypadá. Měl jsem naopak pocit, že se ve výsledné fotce toho hodně vytratí, vypadá to osekaně a nevzbuzuje žádný dojem. Příroda je krásná sama o sobě, proto se z toho nesnažím dělat něco lepšího, ve městě se vyřádím víc.

Lidé. Tohle je téma pro mě osobně velmi přitažlivé, ale zároveň velmi náročné. Neřekl bych, že mě úplně neláká, ale vyhýbám se mu. Fotit lidi vyžaduje fotit je zblízka, být s nimi tak nějak v kontaktu a taky mít trochu talent. Já se spíš snažím fotit nenápadně a neživé věci, byť se s nimi nedá moc manipulovat, ale časově tím většinou nikoho neomezujete.

Minimalismus. Nemám ho rád všeobecně, natož ve fotografii. Je to takový ten styl, který pro mě osobně postrádá snad všechno, nic v tom nevidím a nic mi to neříká. Nechci tvrdit, že jsem vůči němu úplně vyhraněný, ale je to ismus, který mě výrazně míjí, i přestože jsem několik hezkých fotek viděl.

Ve Tvém feedu je aktuálně vidět nejvíc fotek z Prahy. Vznikají za pochodu, nebo se za focením cíleně vydáváš?

To, že je většina fotek z Prahy je logické, bydlím v Praze a jsem tím městem neustále obklopen. Zároveň Prahu není těžké fotit, je totiž vděčně fotogenická. Přesto stále narážím na fotky, které jsou dost odbyté, ale chápu, že každého to prostě nebaví.

Za pochodu u mě vzniká minimum fotek, když jdu z/do práce nepřemýšlím nad tím, zda bych mohl něco vyfotit. Jiná situace je, když se nečekaně něco objeví, jako např. zajímavý mrak, výrazná postava, stín nebo tak něco, ale většinou okolí moc nesleduji.

Vydávám se proto na úmyslné obchůzky, nejlépe brzy ráno, aby bylo všude co nejméně lidí. Někomu nevadí davy a dokáže z toho vytěžit, ale u mě je to obráceně. Snažím se docílit určitého prázdna, především ve městě. Má to pak takový specifický a zajímavý „feel“, když vyfotíte místo, které je jinak hodně frekventované. Ale myslím, že přesně o tohle jde hodně lidem, kteří fotí…

Stejně jako se za focením cíleně vydáváš, rozmýšlíš dopředu i to, co na Instagram nasdílíš? Nebo je to vždy o konkrétní náladě v daném okamžiku a podle té se rozhodneš?

Nesnažím se dávat na Instragram všechno, ale je pravdou, že trochu přemýšlím, co tam dát. Časem člověk vysleduje, jaké fotky se tam ostatním líbí, a platí takové nepsané pravidlo (alespoň u mě), že fotka, která na Facebooku nemá příliš valný úspěch, tak na Instragramu je dost oblíbená a obráceně… 🙂

Červenou nití Tvých fotek je zřetelný cit pro světlo. Je to něco, co ses musel naučit, nebo je to tak přirozené, že to ani nevnímáš a neuvědomuješ si to?

Správné světlo, to je takový pomyslný duch fotky. Přiznám se, že jsem postupně došel k uvědomění si, že dobré přirozené světlo se dá zachytit jen v určitou dobu. Jak je známo, ráno dává jiný odstín než večerní světlo. Nemám rád focení za svitu přímého slunce během odpoledne, nelíbí se mi barvitost těch fotek. Osobně mám nejraději brzká rána a to z několika důvodů – je klid, nikde nikdo a pokud je jasná obloha, tak svit slunce do fotky otiskne krásně měkké světlo a v zimních měsících to má obzvlášť kouzlo.

Ve své galerii máš také mnoho fotek s vyobrazením odrazů na vodních plochách. Co Tě na kalužích baví? Je to právě pomocník, jak zachytit situaci, která zdánlivě není reálná?

Celkově mám rád odrazy, nejen ve vodní hladině a kalužích, ale také v zrcadle, skle apod. Dává to fotce skvělou symetrii. Myslím si, že to všeobecně vypadá hezky a když si tu fotka pak otočíte obráceně, dostává to ještě fantasknější rozměr. Ale to není žádná novinka, dělá to tak spousta lidí.

Dalším důvodem je, že pokud dochází nápady a máte to štěstí, že je po dešti, není nikdy trefou vedle udělat si takovou fotku. Na Instagramu je dokonce několik profilů, které sdružují tenhle typ fotografie a těší se docela velké oblibě.

A jak je to s letícími ptáky. Je to dílo náhody, nebo máš nějakou techniku, jak se na takové záběry připravuješ?

Občas je to dílo náhody, ale většinou jde o cílený úmysl. Samotného by mě zajímalo, jestli na zachycení letících ptáků, existuje nějaká spolehlivá metoda, která zajistí, že fotka bude ostrá a kompozičně dobrá. Můj nejspolehlivější způsob je si počkat. Ptáci jsou plaší, dají se snadno vystrašit, pak jen stačí neustále mačkat spoušť, protože např. z cca padesáti fotek je dobrá jedna nebo dvě a někdy žádná.

Posouváš své focení kupředu cíleně? Učíš se nějak?

Nemám pocit, že bych se posouval dál cíleně, ale spíš je to taková intuitivní, samovolná cesta. Je pravda, že když se podívám na fotky pořízené dejme tomu před pěti lety, tak ten rozdíl je hodně velký, ale rozhodně jsem během těch pěti let nic cíleně nevylepšoval. Ta změna ve stylu focení je mi jaksi přirozená.

Jde o to, že po nějaké době původně oblíbené témata vymizí a nahradí je jiné, myslím si, že tak to funguje i v jiných uměleckých směrech. Důležitá je inspirace, bez ní to jde pouze s notnou dávkou talentu. Ovšem inspirace je poněkud ošemetná v tom, aby to nesklouzlo ke kopírování. Inspirovat se je fajn, ale myslím, že je potřeba do toho dát cosi osobního. Vyfotit si fotku přesně tak, jak se mi u někoho líbila, je blbost, jelikož lepší nebude. Možná někdo nebude souhlasit, ale takhle k tomu přistupuji.

Kdo Tě tedy inspiruje?

Většinou jde o náhodu, že narazím na něco co se mi líbí. Něco, o čem si řeknu, že je to opravdu dobré, a nechám se tím inspirovat. Ale rozhodně nemám žádného konkrétního fotografa nebo jiného umělce, o kterém bych mohl říct, že mě inspiruje. Líbí se mi několik instagramerů a jejich práce mi přijde skutečně skvělá a přiznám se, že tam jsem se několikrát inspiroval. Např. @zefir.off, @viktor_balaguer, @nicolasbruno, @kpunkka, @geidiemme nebo @idbronskiy.

Kombinuješ barevné i černobílé fotky. Podle čeho se rozhoduješ, jestli výsledná fotka bude právě černobílá, nebo zůstane barevná?

To je trochu komplikovanější. Nemám k tomu žádný klíč, proč bude výsledná fotka černobílá nebo barevná. Kdyby se na mobil fotilo primárně černobíle, tak by to bylo jednoduché, člověk by se nemusel rozhodovat, ale na druhou stranu ne každá fotka v černobílém provedení vypadá nejlépe. Jsou snímky, kterým sluší barvy. Např. poměrně oblíbené fotografie východu/západu slunce nebo různě zabarvené mraky nemá smysl dělat černobílé. Naopak focení architektury je v černobílém stylu občas žádoucí. Nicméně věřím, že platí pravidlo, že černobílost neuškodí žádné fotce!

V jakých aplikacích své fotky upravuješ?

Nejčastěji přímo v Instagramu, ten má docela širokou paletu různých úprav, filtrů, ořezávání apod. Mám rád, když to všechno na fotce rovné, symetrické, “vycentrované”. Používám i jiné aplikace, ale vždycky se snažím fotku „nepřefiltrovat“, to pak nevypadá hezky, je to příliš umělé.

Jak taková úprava většinou probíhá?

Každý má svůj styl a know-how, jak si fotku upravit podle svých představ. Pokusím se spíš názorně ukázat, jak vypadala fotka před a po úpravě. Občas je to velmi výrazná změna. Jelikož jsem amatér, který fotí na mobil a nepoužívám žádnou zrcadlovku za třicet a víc tisíc, která fotí tak, že už fotku není potřeba jakkoliv upravovat a zároveň nepatřím do pomyslné skupiny „nofilter“, využívám Instagram právě proto, abych ty filtry používat mohl. Fotky na instagramu sice lžou, ale některé lžou krásně…

Kdybys měl doporučit jeden jediný tip těm, kteří chtějí své fotky zlepšit, jaký by to byl?

Spousta lidí, kteří fotí a pak se na ty fotky nikdy nepodívají, se stává “otrokem” fotografování, aniž by je to vlastně bavilo. Poradím asi tohle – stačí nad tím, než něco vyfotím, popřemýšlet. Netvrdím, že někde stojím a hodinu přemýšlím, ale alespoň minimální cit pro kompozici by měl být. Je to jako s obrazy, taky většinou nikde nejsou uříznuté hlavy, není to rozmazané ani křivé, ale na druhou stranu může jít v tom případě o úmysl 🙂

A moje poslední doporučení – běžte fotit brzy ráno, budete radost nejen ze samotného fotografování…

 

Super, děkujeme za rozhovor, praktické ukázky i tipy a těšíme se na Tvé další krásné inspirativní fotky na Tvém Instagramu 🙂

Mým cílem je podpořit ve vás kreativního ducha a nadšení z vašich výsledných fotek. Miluji jednoduchou fotografii černobílého světa, kterou najdete na mém Instagramu @life_in_streets
Komentáře
  • Nejnovější příspěvky
  • SPOJME SE NA FACEBOOKU
  • Instagram Feed
    Something is wrong.
    Instagram token error.
  • Rubriky